Vlasta Pospíšilová a Jaroslav Svěcený na prknech Masarykova divadla v Jičíně
Měli jste někdy profesní sen, jako třeba: zahrát si na ledě hokej s Jardou Jágrem, nebo si zazpívat s Bono Voxem ve Wembley, nebo si uvařit nedělní oběd se Zdenkem Polreichem?
Pokud máte velké štěstí, bohatého strýčka, nebo se probojujete do finále té správné talentové soutěže, možná se Vám podobné sny i vyplní.
Mít takovou příležitost v 15 letech a bravurně se jí chopit těsně po velkých letních prázdninách, kdy se nehraje a necvičí, to už vyžaduje ne jenom to štěstí, ale také pořádný kus odvahy a kuráže.
Vlasta Pospíšilová, naše studentka druhého cyklu hry na housle rozhodně prokázala, že si takovou příležitost, zaslouží a svojí odvahou a kuráží nám všem, kteří jsme tomu přihlíželi, řádně "vytřela zrak". Dostala možnost zahrát si houslové duo na koncertě s panem Jaroslavem Svěceným, virtuosem světového formátu, který se svým uměním procestoval skutečně celou Zeměkouli. Jeho koncertní turné a festivalová vystoupení obdivovali posluchači v USA, v celé Evropě, Mexiku, Chile, Rusku, Maroku, Indonésii, Indii, Thajsku a řadě dalších zemí.
Vlastička studuje hru na housle už 11 let, a jak sama říká, koncertu se nebála.
Skladbu "Pět kusů pro dvoje housle" sovětského hudebního skladatele Dimitrije Šostakoviče, měla skvěle nacvičenou a "usazenou v rukou i mysli", protože jí s paní učitelkou Mirkou Mrkáčkovou připravovaly v průběhu celého, loňského, školního roku. Zároveň také všech 5 tanců pečlivě nastudovaly a sehrály s korepetitorkou, paní učitelkou Zuzanou Pelcovou.
To všechno zní velmi připraveně a vyrovnaně, ale přece jen, když potom nastane den D, do Porotního sálu se nahrne skupina žáků smyčcového oddělení na přednášku o historických houslích s panem Svěceným, po které následuje jediná zkouška společného výstupu, která začíná se zpožděním asi tak hodinku před samotným koncertem - to už je jiný zážitek.
Sama hlavní protagonistka Vlasta i obě paní učitelky to zvládly s naprostým klidem a jistotou. Vlastička se postavila proti panu Svěcenému, kývli na sebe, jako spojenci a dlouholetí hráči a jejich dvojhlasé tóny naplnily, společně s klavírním doprovodem, Porotní sál neobyčejně barvitou hudbou ruských tanců. Pan Svěcený dodal několik připomínek a povzbuzení, přítomní učitele postupně zavřeli ústa, otevřená údivem a šlo se do Masarykova divadla.
Před samotným výstupem Vlasty a pana Svěceného v úvodu jeho sólového, jičínského koncertu se pochopitelně objevily drobné provozní komplikace, zapomenuté lodičky paní učitelky, nebo chybějící stojan na noty, ale pak už ticho, světla reflektorů, Vlasta v krásných květovaných šatech, pan Svěcený v květovaném saku a "Pět kusů pro dvoje housle" v takovém podání, že na to budeme ve škole ještě dlouho vzpomínat.
Celý koncert a návštěva pana Svěceného nás ohromila po všech stránkách.
Houslové umění, vstřícnost, znalosti, příjemné vystupování a elegance pana Svěceného nás vtáhly do nového školního roku s výraznou připomínkou toho, o co se vlastně ve škole snažíme. Vychovat z našich dětí umělce a kulturní osobnosti.
Gratulujeme a děkujeme všem zúčastněným.
Poznámka: pár slov o autorovi skladby.
Proč v textu výše píšeme sovětský autor a ne ruský?
Protože tvorba Dimitrije Šostakoviče je převážně spjatá s léty a érou Sovětského svazu. Z jeho životopisu se můžeme dovědět, jak svízelné jsou někdy životní osudy kulturních velikánů. Pro zájemce doporučujeme k přečtení velmi poutavý článek, autora Jana Špačka, o životě a díle Dimitrije Šostakoviče na webu D-dur rozhlasu:
https://d-dur.rozhlas.cz/dmitrij-dmitrijevic-sostakovic-5171661